Gaura

Ano, svíčkovec se dá pěstovat i v nádobách, ale musíte respektovat jeho kořenový systém. Protože vytváří dlouhý kůlový kořen, potřebuje hlubší květináč (ne mělký truhlík). Důležitá je dobrá drenáž na dně a propustný substrát. V nádobě bude vyžadovat častější zálivku než na záhoně, ale substrát musí mezi zálivkami vyschnout.

Hlavní řez se provádí brzy na jaře (březen/duben), kdy se odstraní celá suchá nadzemní část cca 5–10 cm nad zemí.

Letní řez: Pokud se vám zdá, že rostlina v létě přestává kvést nebo je příliš vytáhlá, můžete ji v polovině léta sestřihnout o jednu třetinu. Tím podpoříte zhoustnutí trsu a novou vlnu kvetení, která vydrží až do mrazů.

Svíčkovec je v našich podmínkách mrazuvzdorný zhruba do -17 °C až -23 °C (zóna 6), ale jeho největším nepřítelem není mráz, nýbrž zimní vlhko.

• Ochrana: Na podzim rostlinu nestříhejte, suché stonky chrání srdíčko rostliny.
• Přikrývka: Na zimu zakryjte bázi rostliny chvojím nebo suchým listím, abyste zabránili pronikání vody ke krčku.
• Jaro: Suché části ostříhejte až na jaře, těsně nad zemí.

Svíčkovec je po zakořenění velmi odolný vůči suchu.

• Po výsadbě: První týdny zalévejte pravidelně, aby sazenice dobře zakořenila.
• Vzrostlá rostlina: Zalévejte pouze při dlouhotrvajícím suchu. Nadměrná zálivka mu škodí více než sucho – způsobuje vytahování stonků a menší násadu květů.

Svíčkovec je nádherný i v řezaných kyticích, kterým dodává objem a lehkost. Stonky sklízejte, jakmile se na nich otevřou první dva až tři kvítky. Ve váze postupně nakvétají další poupata. Řezejte je nejlépe brzy ráno, kdy jsou stonky plné vody, a ihned je vložte do vody.

Svíčkovec se řadí spíše mezi krátkověké trvalky. Na jednom stanovišti obvykle vydrží v plné síle 3 až 4 roky. Poté může začít slábnout nebo přes zimu vymrznout. Často se ale na stanovišti sám přesévá, takže si za sebe vychová náhradu (pokud necháte semínka dozrát).

Dobrá zpráva pro majitele mazlíčků – svíčkovec (Gaura lindheimeri) není považován za toxický pro psy, kočky ani koně. Je to bezpečná rostlina do zahrad, kde se pohybují zvířata.

Rozmnožování dělením je u svíčkovce obtížné a často neúspěšné kvůli jeho dlouhému kůlovému kořenu, který se špatně dělí a regeneruje. Lepší metodou je:

• Řízkování: Odebírání bazálních řízků na jaře nebo v létě.
• Výsev: Rostlina se snadno množí semeny (často se přesévá sama).

Je to poměrně odolná rostlina. Z nemocí ho nejčastěji trápí hniloba kořenů (při přemokření). Ze škůdců se mohou na mladých výhoncích objevit mšice, které lze spláchnout proudem vody nebo použít mýdlový roztok. Občas se může vyskytnout rez nebo padlí, pokud je rostlina v příliš hustém porostu bez proudění vzduchu.

Při výsadbě postupujte následovně:

1. Vykopejte jámu o něco větší, než je kořenový bal sazenice.
2. Pokud máte těžší půdu, dejte na dno drenážní vrstvu (štěrk, kamínky) a zeminu vylehčete pískem.
3. Sazenici zasaďte tak hluboko, jak rostla v květináči. Pozor na poškození kořenů – svíčkovec má kůlový kořen a nemá rád přesazování.
4. Po výsadbě důkladně zalijte, aby se zemina spojila s kořeny.

Díky své vzdušnosti se svíčkovec skvěle hodí do moderních prérijních výsadeb. Krásně vypadá s:

• Trávami: Kavyl (Stipa), ozdobnice (Miscanthus) nebo dochan (Pennisetum).
• Trvalkami: Sporýš argentinský (Verbena bonariensis), třapatkovka (Echinacea), šalvěj (Salvia) nebo šanta (Nepeta).
• Růžemi: Dodává záhonům s růžemi lehkost a vyplňuje prostor mezi keři.

Poléhání stonků bývá způsobeno třemi faktory:

1. Málo slunce: Rostlina se vytahuje za světlem.
2. Moc vody nebo hnojiva: Stonky jsou pak měkké a neudrží váhu květů.
3. Hustá výsadba: Svíčkovec potřebuje kolem sebe prostor.

Pokud se kácí, můžete k němu zapíchnout nenápadnou oporu (bambusové tyčky s provázkem) nebo ho vysadit mezi pevnější trvalky či trávy, o které se opře.

Svíčkovec je v tomto ohledu velmi skromný. Přílišné hnojení je spíše na škodu. Pokud dostane mnoho živin (zejména dusíku), vyžene spoustu listů a dlouhé stonky, které se budou kácet, ale pokvete jen málo. Stačí mu na jaře přidat trochu kompostu. Pokud máte velmi chudou půdu, použijte hnojivo pro kvetoucí trvalky s nízkým obsahem dusíku.

Sazenice svíčkovce (Gaura lindheimeri) vysazujte na venkovní stanoviště ideálně v druhé polovině května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky (po „zmrzlých mužích“). Pokud je koupíte dříve, nechte je zatím na chráněném světlém místě a postupně je otužujte. Rostlina pochází z teplých oblastí, takže mladé nevyzrálé sazenice jsou na chlad citlivější než starší rostliny.

Svíčkovec je milovník slunce. Pro bohaté kvetení a pevné stonky potřebuje:

• Plné slunce: Ve stínu pokvete málo a bude se nevzhledně vytahovat.
• Propustnou půdu: To je naprosto klíčové. Půda musí být hlinitopísčitá nebo písčitá, dobře drénovaná. V těžké jílovité půdě mu v zimě uhnijí kořeny.
• Teplo: Vyhovují mu vyhřátá místa, například u jižních zdí.