Rman Terracotta

Poléhání stonků je nejčastěji způsobeno dvěma faktory:

1. Příliš bohatá půda nebo hnojení: Rostlina roste moc rychle a pletiva nestihnou zpevnit.
2. Nedostatek slunce: Rostlina se vytahuje.

Řešení: Přesaďte ji na slunnější a chudší stanoviště, případně ji na jaře mírně sestřihněte (tzv. Chelsea chop v květnu), aby byla kompaktnější.

Ačkoli botanicky jde o stejný druh (Achillea millefolium), který je známou léčivkou, kultivar 'Terracotta' byl vyšlechtěn primárně pro okrasné účely.

• Jedlost: Není jedovatý pro lidi, mladé lístky lze teoreticky použít do salátů (jsou hořké).
• Doporučení: Pro léčebné účely (čaje, tinktury) doporučujeme sbírat spíše původní bílou divokou formu, která má ověřený obsah účinných látek. 'Terracotta' si nechte raději pro potěchu oka v záhonu.

Sazenice řebříčku v kontejneru můžete vysazovat celou sezónu od jara až do podzimu, dokud nemrzne.

• Jarní výsadba (duben-květen): Ideální pro rychlé zakořenění před létem.
• Podzimní výsadba (září-říjen): Rostlina v klidu zakoření a na jaře vyraší v plné síle.
• Letní výsadba: Je možná, ale vyžaduje pečlivější hlídání zálivky v prvních týdnech, aby kořenový bal nevyschl.

Ano, stříhání je prospěšné:

• Po prvním kvetení (červenec/srpen): Jakmile první vlna květů začne hnědnout a ztrácet barvu, seřízněte celé stonky nízko nad zemí nebo nad trsem listů. To podpoří růst nových listů a často i druhou vlnu kvetení na podzim.
• Jarní úklid: Staré suché stonky z loňska odstřihněte těsně u země brzy na jaře, než začnou rašit nové lístky.

Řebříček je milovník slunce. Pro bohaté kvetení a pevné stonky potřebuje plné slunce (alespoň 6-8 hodin přímého svitu denně).

Ve stínu nebo polostínu:

• Málo pokvete.
• Stonky se budou vytahovat za světlem.
• Rostlina bude mít tendenci se kácet a rozvalovat.

Rozhodně ano! 'Terracotta' je vynikající k řezu.

• Do vázy: Sklízejte, když jsou květenství plně otevřená (pokud je sklidíte příliš brzy, zvadnou). Ve vodě vydrží až 10 dní.
• Na sušení: Sklízejte v plném květu za suchého počasí. Zavěste je 'hlavou dolů' na tmavém a vzdušném místě. Krásně si drží tvar i barvu do suchých vazeb.

To je jedna z nejkrásnějších vlastností tohoto kultivaru! Květy procházejí přirozenou proměnou:

1. Rozkvétají v sytě terakotové (cihlově oranžové) barvě.
2. Postupně světlají do odstínů okrové a zlatavé.
3. Při odkvétání blednou až do krémově žluté.

Díky postupnému nakvétání tak na jedné rostlině uvidíte celou paletu těchto barev najednou.

Řebříček obsahuje látky (glykosidy, taniny, silice), které mohou být pro zvířata mírně toxické, pokud jsou konzumovány ve velkém množství.

• Psi a kočky: Požití může způsobit zvracení, průjem, zvýšené slinění nebo podráždění kůže.
• Většina zvířat se mu však pro jeho hořkou chuť a aroma vyhýbá.

Řebříček se rozrůstá podzemními výběžky a tvoří trsy. Roste poměrně rychle.

• Dělení trsů: Aby rostlina zůstala vitální a střed trsu nezačal vyholovat, doporučujeme ji každé 3 až 4 roky na jaře nebo na podzim vyrýt, rozdělit rýčem a znovu zasadit jen silné okrajové části. Tím získáte i nové sazenice zdarma.

Po výsadbě: Prvních pár týdnů zalévejte pravidelně, aby rostlina prokořenila.

Vzrostlá rostlina: Jakmile se řebříček uchytí (zpravidla od druhé sezóny), je velmi odolný vůči suchu. Zalévejte ho pouze v období extrémních a dlouhotrvajících veder. Přemokření mu škodí mnohem více než sucho – v mokru mohou uhnívat kořeny.

Je to velmi odolná trvalka, ale občas se mohou vyskytnout:

• Mšice: Zejména na jaře na mladých výhoncích. Často stačí spláchnout proudem vody.
• Padlí (bílý povlak na listech): Objevuje se, pokud je rostlina na místě bez proudění vzduchu, ve stínu nebo v trvale mokré půdě. Prevencí je slunné stanoviště a dostatečné rozestupy mezi rostlinami.

Ano, Achillea millefolium je původní druh, který je u nás plně mrazuvzdorný (až do -40 °C).

• Zimní ochrana: Není potřeba žádné zakrývání. Naopak, vrstva listí nebo chvojí by mohla způsobit zahnívání krčku, protože rostlina nesnáší zimní vlhko.
• Stačí nechat suché stonky přes zimu na záhoně (vypadají hezky i s námrazou) a ostříhat je až na jaře.

Tento řebříček je hvězdou tzv. prérijních a štěrkových záhonů. Krásně ladí s:

• Okrasnými travami (např. Stipa, Panicum, Pennisetum), které dodají lehkost.
• Šalvějemi (Salvia nemorosa) – fialová barva vytváří úžasný kontrast k oranžové.
• Třapatkovkami (Echinacea) a rudbekiemi.
• Rostlinami se stříbrnými listy (např. čistec, pelyněk).

Jakmile sazenice obdržíte, vybalte je a zkontrolujte vlhkost substrátu. Pokud je suchý, ponořte květináč na chvíli do vody.

Pokud nemůžete sázet ihned, umístěte je na světlé místo (ale ne na přímý polední úpal) a udržujte mírně vlhké. Před výsadbou je dobré rostliny nechat 1-2 dny venku ve stínu, aby si zvykly na venkovní vzduch, pokud byly dříve ve skleníku.

Tady platí pravidlo: Méně je více. Řebříček 'Terracotta' prosperuje v chudších, propustných a štěrkovitých půdách.

• Hnojení: Nedoporučujeme. V příliš výživné půdě nebo při hnojení dusíkem roste řebříček příliš bujně, ale stonky jsou slabé a lámou se.
• Půda: Pokud máte těžkou jílovitou půdu, přimíchejte do výsadbové jámy písek nebo drobný štěrk pro lepší drenáž.