Dalija Labyrinth

Pěstování v nádobách je možné, ale odrůda Labyrinth je se svou výškou nad jeden metr velkou výzvou. Vyžaduje to opravdu velkou a těžkou pěstební nádobu, aby se při silném větru rostlina i s oporou nepřevrhla. Substrát v květináči bude navíc mnohem rychleji vysychat, takže je nutná mnohem častější zálivka a poctivější hnojení. I když jsou pro nádoby vhodnější nižší kultivary, při dobré péči to zvládne i tato rostlina.

Jiřiny celkově milují plné slunce. Vyberte pro ni stanoviště, kam dopadají přímé sluneční paprsky většinu dne. Ve stínu rostlina nepokvete dobře a bude se vytahovat za světlem. Půda by měla být velmi výživná, humózní a zároveň dobře propustná, aby v ní dlouhodobě nestála voda.

Příčin může být více, ale tou nejčastější je nedostatek slunečního svitu nebo nadbytek dusíku v půdě. Pokud v létě používáte hnojiva s příliš vysokým obsahem dusíku, rostlina investuje veškerou energii do tvorby obrovských listů, ale kvetení zanedbává. Před nasazením poupat je proto nutné včas přejít na hnojiva s vyšším podílem draslíku. Svoji roli hraje také pravidelné odstraňování odkvetlých květů.

Tato úchvatná odrůda tvoří obrovské a nádherně strukturované květy. Můžete se těšit na nepopsatelnou směs barev v růžových a oranžových odstínech, konkrétně přechází do tónů svítivě žvýkačkové, světlounce růžové, sytě lososové a meruňkové barvy. Odrůda pro mnoho zahradníků krásně symbolizuje podzim a její květy floristi doslova milují jako ústřední prvek do podzimních svatebních kytic.

Ne, květy jiřin se k sušení vůbec nehodí. Obsahují obrovské množství vody a jejich okvětní lístky jsou velmi jemné. Při jakémkoliv pokusu o sušení obvykle rychle zhnědnou, ztratí svůj kouzelný tvar, zcela opadají nebo zplesniví. Pokud si chcete jejich mimořádnou krásu naplno užít u vás doma, nejlepším řešením je nařezat je začerstva rovnou do čisté vázy.

Ano, pevná opora je naprostou nutností. Odrůda Labyrinth je velmi vysoká, dorůstá úctyhodné výšky 80 až 160 centimetrů. Tvoří navíc těžké, plné květy, které by se mohly vlivem deště nebo silnějšího větru snadno zlomit. Ideální je k rostlině včas zatlouct pevné sloupky a použít provázek pro stabilní uvázání celého keříku.

Ne, jiřiny nejsou v našich podmínkách mrazuvzdorné a v zemi by nepřežily. Jakmile první podzimní mrazíky spálí nadzemní část rostliny, je čas hlízy opatrně vykopat pomocí rýče. Očistěte je od hlíny, nechte dobře oschnout a poté je uložte do chladné, temné a bezmrazé místnosti. Ideální je vložit je do bedýnky s pískem nebo pilinami. Během zimy je občas zkontrolujte, zda nezačínají plesnivět nebo naopak příliš vysychat.

Ano, zaštipování velmi doporučujeme. Jakmile má mladá rostlina několik párů pravých listů, odštípněte vrcholový výhon. Tím rostlinu přinutíte k tvorbě postranních výhonů a získáte kompaktní, bohatě větvený keřík. Během sezóny pak nezapomínejte pravidelně odstraňovat odkvetlé květy. Rostlina díky tomu nebude ztrácet energii na tvorbu semen a podpoříte tím nasazování spousty nových poupat.

Během růstu potřebují jiřiny střední, ale pravidelnou zálivku. Půda by měla být vlhká, ovšem nikoliv přemokřená, aby hlízy nezačaly hnít. Z hlediska výživy je dobré začít hnojivy s vyšším obsahem dusíku pro podporu růstu zelené hmoty. Těsně před tvorbou poupat pak přejděte na hnojivo s vyšším podílem draslíku, které zajistí syté barvy a bohaté kvetení.

Určitě ano! Předpěstování je skvělý způsob, jak kvetení této krásky uspíšit. Už od března můžete hlízy zasadit doma do květináče a umístit je na světlé a bezmrazé místo s pokojovou teplotou. Ven na záhon je pak i s prokořeněným balem přesadíte až v květnu, kdy už bude rostlina silná a mnohem dříve vás potěší svými prvními květy.

Jiřiny nesnesou mráz, proto hlízy sázejte ven až v květnu nebo začátkem června, kdy už nehrozí přízemní mrazíky (často se čeká po takzvaných ledových mužích). Hlízu uložte do země vodorovně do hloubky 10 až 15 centimetrů tak, aby očko neboli zárodek stonku směřovalo nahoru. Poté ji zasypte zhruba 5 centimetry zeminy. Při výsadbě dodržujte spon 30 až 50 centimetrů, na jeden metr čtvereční počítejte s 1 až 4 rostlinami.

Existují dva osvědčené způsoby. Dělení hlíz: Na jaře před výsadbou velký trs jednoduše rozdělte. Zásadní je, aby každý oddělený kus hlízy měl tzv. krček s očkem (pupenem), ze kterého vyroste nová rostlina. Řezné rány nechte zaschnout nebo ošetřete dřevěným uhlím. Řízkování: V únoru až březnu dejte hlízy rašit do tepla. Jakmile mají výhony 5-8 cm a dva páry listů, odřízněte je, konec namočte do stimulátoru a zapíchněte do vlhkého, lehkého substrátu, kde při pravidelném rosení krásně zakoření.

Odrůda Labyrinth je pro řez do svatebních i podzimních kytic naprosto fenomenální. Květy sklízejte v době, kdy jsou otevřené zhruba ze tří čtvrtin, ve váze se už totiž více nerozvinou. Zkontrolujte zadní stranu květu, kde musí být okvětní lístky pevné. Pro maximální výdrž, která bývá kolem jednoho týdne, ponořte po uříznutí konce stonků na 15 minut do horké vody o teplotě 70 až 80 °C.

Slimáci a plzáci mladé výhonky jiřin doslova milují a dokážou rostlinu zničit hned na začátku vegetace. Rostliny bedlivě hlídejte. Pokud nepomáhá pravidelný ruční sběr ve večerních hodinách nebo klasické mechanické zábrany kolem záhonu, je často nejlepší a nejšetrnější volbou sáhnout po ekologických přípravcích na bázi fosforečnanu železitého, jako je například Ferramol.

Může se jednat o velmi obávaný virus mozaiky. Toto onemocnění způsobuje deformace listů, výrazné změny v jejich zbarvení, zpomalený růst a zakrnění celé rostliny. Virové onemocnění je bohužel neléčitelné a takto nakaženou rostlinu musíte ihned vykopat i s hlízou a zcela zlikvidovat. Nikdy ji nedávejte do kompostu, aby se nákaza nešířila. Virus často přenášejí škůdci jako třásněnky, proto rostliny preventivně kontrolujte.